Kauza Kuvam

Mluvíme-li o znečištění vody v rozvíjejících se a rozvojových zemích, nejčastěji jsou předmětem diskuse miliónová města. Jejich dopad na stav řek a vodních zdrojů bývá drastický. Pozorujeme industriální znečištění i negativní dopady expandující dopravy. Chybí čističky odpadních vod a regulační mechanismy kontrolující dopady továren. Některé části měst zcela postrádají svoz odpadu. Také lidská sídla mají svůj podíl na kontaminaci vodní zdrojů, zejména chudá osídlení, tzv. „slumy“.

Chudí lidé se uchylují k alternativě bydlení v nuzných chatrčích a postrádají prostředky pro důstojnější žití. I život ve „slumu“ však musí splňovat dvě základní podmínky: přístup k vodě a infrastruktuře. Proto vídáme chudá osídlení v metropolitních oblastech právě podél řek a dalších vodních cest. Jejich obyvatelé riskují záplavy, jsou vystaveni malárii nebo choleře. Jinou možnost však postrádají. Kromě skromných výjimek zde neexistuje kanalizace a splašky, odpadní voda z vaření a praní končí v přilehlé řece. V období dešťů se situace navíc zhoršuje.

Znečištění řek v rozvojových zemích představuje komplexní problém. Na jejich stavu se podílí i menší sídla na venkově, zavlažování a zemědělská produkce. V konečném důsledku jsou to právě chudí a zranitelní obyvatelé ve městech i na venkově, kteří jsou nejvíce postiženi nedostatkem nezávadné užitkové i pitné vody.

„Vodní“ problém

Kdo někdy cestoval Indií, ví, že míru znečištění řady vodních děl a toků lze těžko přehlédnout. Přetrvávají regionální rozdíly, přesto růst indických velkoměst prohlubuje již existující „vodní“ problém. Odhady hovoří o tom, že polovina obyvatel miliardové Indie žije ve městech. Stát Tamil Nadu je považován za jeden z průkopníků, kde je vodnímu znečistění věnována pozornost. Když před rokem 2008 přišla Světová banka s nabídkou spolupráce na mnohostranném programu, který řeší různé příčiny znečištění indických řek, byl právě Tamil Nadu zvolen pro pilotní program.

Řeka Kuvam představuje důležitou vodní tepnu Tamil Nadu především z hlediska hydroelektrického potenciálu a zemědělství. Řeka protéká hlavním městem státu – Čenajem (dříve Madrás). A právě tady lze vidět, že to, co bylo dříve řekou, je dnes spíše smradlavá stoka, která se v období dešťů vylévá z břehů a kontaminuje své okolí. V případě Kuvam platí, že se na jejím současném stavu podepsala řada faktorů, jejichž dopady byly po dekády spíše přehlíženy nebo řešeny odděleně. Ačkoli snahy o řešení zhoršujícího se stavu Kuvam začaly už v 60. letech, mnoho se nezměnilo. Naopak. V minulosti byl navíc stav řeky poznamenán skandály kolem úniků z chemické a textilní výroby v Čenaji. Kuvam byla ideální pro pilotní iniciativu financovanou Světovou bankou a centrální i tamilskou indickou vládou.

Kuvam v roce 2010.

V roce 2008 v rámci nové indické vodní politiky vznikla v Čenaji společná kancelář Světové banky a vlády Tamil Nadu. Úkolem nové iniciativy bylo zmapování environmentálních rizik a příprava programu na řešení problému. Záměrem bylo a je tento pilotní program vyzkoušet a později rozšířit z Tamil Nadu i do dalších indických států. Klíčovou součástí iniciativy je koordinace několika státních a městských úřadů podílejících se na správě řeky z hlediska osídlení, zdraví a ekonomického využití. Zde je právě kámen úrazu. Vyjednávání mezi jednotlivými úřady se protáhlo na dva roky a v roce 2010 nebyl stále jasný další postup. Světová banka i vláda v Dillí začaly být netrpělivé.

Nedostatek politické vůle

Jednu z brzd představovalo křížení s politikou řešící městskou chudobu. Slumy na řece Kuvam měly být v první řadě legalizované a následně mělo dojít ke zlepšení životních podmínek jejich obyvatel poskytnutím hygienických zařízení a dalších veřejných služeb. Jenže samotná existence slumů způsobuje znečištění řeky. Chudinská osídlení tedy měla být přesunutá jinam. Výsledkem první fáze byla nekonečná diskuse mezi jednotlivými úřady. Dnes známe i výsledek fáze další: veškeré slumy podél toku Kuvam v Čenaji byly přesídleny, a to bez ohledu na investice, které byly v předchozích dekádách vloženy do jejich zvelebení. Většina těchto zdrojů v minulosti pocházela od Světové banky.

V „kauze Kuvam“ se ukázalo pravidlo, které platí nejen v Indii: mocnější vyhrává. Jednoduše řečeno nedostatek koordinace, politické vůle a boj o moc a zdroje odnesli opět chudí obyvatelé slumů. Stovky rodin byly přesídleny desítky kilometrů od původního místa, kde žila řada z nich po generace, do nekompletních bytovek na území nikoho na periférii města. Někteří zůstali a pokusili se začít znovu i v prostředí s velmi omezenou možností obživy. Většina rodin se však vrátila zpět do města, aby našla domov ve slumech, které zatím nebyly přesídleny. Aby začarovaný kruh politiky, moci a městské chudoby mohl pokračovat.

Článek vyšel v bulletinu Rozvojovka 1/2013 vydávaném společností Člověk v tísni.

Příspěvek byl publikován v rubrice Blog a jeho autorem je Lenka. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 komentáře u “Kauza Kuvam

  1. Allo lenka
    Tu n’a plus ton fb donc je t’envoie mon email a partir de ton blog espérons que cela va marcher et au plaisir d’avoir de tes nouvelles
    Bonne journee

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>