Šance pro Ciudad Juaréz

Ciudad Juaréz na pověstné hranici Mexika a USA je známé kvůli vraždám, násilí a nakro-válkám. Mexická strana bývá považována za jedno z nejnebezpečnějších míst v regionu: vyřizování účtů mezi drogovými kartely, zmizení a vraždy žen pracujících v nechvalně známých textilních továrnách nadnárodních společností (tzv. maquilladoras), přítomnost mexické armády, střelba na denním pořádku.

Přesto přes neustálý odliv obyvatel žije v aglomeraci Ciudad Juaréz-El Paso (Mexiko-Texas) přibližně jeden milión lidí a stále přicházejí za prací noví. Řada doufá, že se jedná jen o zastávku před vstupem do Texasu. Nově příchozí jsou ideální pracovní silou pro místní maquilladoras, jejichž zaměstnavatelé hledají především mladé ženy bez závazků. Žijí ve společných ubytovnách nebo nuzných staveních na předměstích připomínající chudinské čtvrti Latinské Ameriky – pro svou vysokou míru kriminality, nízkou úroveň infrastruktury a nedostatek příležitostí vymanit se ze začarovaného kruhu chudoby.

Kolumbijská zkušenost v Ciudad Juaréz

V roce 2011 se zrodila příležitost zkusit ve městě uskutečnit program komunitního rozvoje, který před dvaceti lety započal v bogotské, dnes skoro miliónové čtvrti Ciudad Bolívar s nálepkou nejnebezpečnější oblasti v Bogotě. Projekt s názvem „Topofilia“ se během několika dekád rozšířil i do dalších kolumbijských měst a získal ocenění i mezinárodní podporu. Se svým programem integrovaného plánování a zapojování obyvatel jednotlivých čtvrtí do zlepšování místa, kde žijí, umožnil tisícům domácností podílet se na pozitivní změně bydliště.

Klíčem k úspěchu programu je spolupráce s úřady, které by měly naslouchat místním lidem v tom, jak si představují, aby jejich město vypadalo. Obyvatelé jednotlivých komunit se stávají lidovými poradci úředníků a odborníků z radnic. Nejedná se jen o zlepšení či přestavbu jejich domů, ale i o plánování a výstavbu hřišť, center volného času, knihoven, komunitních center, samotných ulic, nebo dokonce integrace do systému veřejné dopravy. Důležitými hybateli změn jsou často ženy, prostor je však věnován i dětem, jejichž představy a plány mohou být inspirací dospělým. Například nejnovější projekt UN-Habitat v Kolumbii začal do projektů participativního plánování ve 24 městech po celé zemi zapojovat právě mladistvé a děti od 6 do 18 let. Podobné iniciativy a důraz na komunitní rozvoj v chudinských čtvrtích bychom našli ve městech po celém světě. Mezi nejnovější adepty na „změnu zdola“ patří i Ciudad Juaréz.

„Nueva frontera“

Ironií zůstává, že pilotní program přenosu zkušenosti kolumbijské „Topofilie“ do Mexika byl v posledních třech letech financován jen z mexické strany. Podpora ze Spojených států zůstává na nule, ačkoli americká agentura USAID se zhostila úkolu zhodnotit prvotní úspěchy programu v roce 2011. Během prvního roku projektu se podařilo ve vybrané čtvrti Riberas del Bravo, čítající přibližně 40 tisíc obyvatel, postavit nové domy, komunitní knihovnu nebo dětské hřiště. Dospělí ho zbudovali na základě modelu z plastelíny vytvořeného dětmi. Ženy pořádají pravidelné taneční dílny nebo vyzdobily jednotlivé domy i knihovnu. Hodnotící zpráva USAID zároveň uvádí, že došlo k 70 % poklesu nahlášených násilných incidentů oproti předchozímu roku.

Ideou projektu je vytvořit novou hranici, která by město a jeho obyvatele spojovala, nikoli oddělovala. Dělící čáru mezi americkou a mexickou stranou nejen ve čtvrti Ribera del Bravo tvoří linie opuštěných domů, které slouží jako brány pro nelegálního obchod: uvnitř domů začínají tunely, jejichž vstupy jsou zakryté pneumatikami. Tudy výměnou za drogy z Mexika proudí z USA zbraně a peníze. Tunely slouží i k nelegálnímu převaděčství migrantů. „Nueva Frontera“, nová hranice, znamená symbolickou proměnu ruin jednotlivých přízemních domků na domy plnící opět svou funkci. V Ribera del Bravo tak místní lidé vlastním úsilím přetvořili opuštěnou policejní stanici na veřejnou knihovnu, jiné domy zase na dětské centrum. A mají další plány. Zároveň se díky úspěchům úsilí v Ribera del Bravo iniciativa rozšiřuje do dalších komunit ve městě.

Společně proti násilí

Cílem konceptu „Topofilia“ je nejen zapojit místní do přetváření místa, kde žijí. Jde o mnohem víc. Mnohostranným rozvojem komunity od momentu plánování až po realizaci jejich představ chce potírat rozšířené násilí, které s sebou přináší nelegální obchod s drogami.  Násilí tvoří v místech jako je bogotská čtvrť Ciudad Bolívar nebo mexická strana Ciudad Juaréz smutnou denní realitu, bezmocně akceptovanou místními obyvateli.

Cesta, kterou se ubírá „Topofilia“, potvrzuje, že je potřeba bojovat s brutální realitou komplexně a to formou spolupráce – sousedské, mezilidské, spolupráce s úřady, odborníky i soukromým sektorem. To vše zahrnuje společné úsilí zlepšování infrastruktury a stavu domů, stavbu a provoz zařízení pro komunitní aktivity, důraz na společné kulturní nebo sportovní akce, osvětu a hledání alternativ pro mládež a děti vyrůstajících v klimatu násilí. Podle Dr. Calrose Maria Yory, jednoho z otců kolumbijské „Topofilie“, chtějí „vytvořit město formované samotnými obyvateli, kteří zde chtějí žít, nikoli přežívat“.

Příspěvek byl publikován v rubrice Blog a jeho autorem je Lenka. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>